Upravit stránku
07.01.2017Petr Tomášek

Úvod

V předchozích číslech časopisu Myslivost jsem avizoval, že vedle stanov Českomoravské myslivecké jednoty vytvořím také vzorové stanovy pro myslivecké spolky (myslivecká sdružení). S radostí mohu oznámit, že se tento cíl povedlo splnit. Dne 10. září byly vzorové stanovy rozeslány na emailové adresy všech OMS, které je mohly podle svého uvážení dále šířit mezi myslivecké spolky. Týž den byly stanovy zveřejněny i na webových stránkách časopisu Myslivost, kde jsou nyní volně ke stažení (www.myslivost.cz). Mimo třech verzí vzorových stanov nalezne myslivecká veřejnost na uvedené adrese i vzory všech dalších listin, které jsou pro úspěšné splnění zákonných povinností zapotřebí. Jsou to:

  1. návrh na zápis změny zapsaných údajů do spolkového rejstříku (vyplněný on-line formulář),     
  2. zápis ze zasedání členské schůze + prezenční listina,
  3. souhlas osoby se zápisem do spolkového rejstříku,
  4. souhlas vlastníka s umístěním sídla,
  5. průvodní dopis.

V příspěvku Povinnosti mysliveckých spolků naleznete vzory všech dokumentů i jednoduchý návod, jakým způsobem všechny listiny vyplnit a kdy, komu a jak je doručit.

Tři verze stanov

Vzorové stanovy jsem vypracoval ve třech různých verzích, které se liší pouze tím, jaké orgány myslivecký spolek zřizuje. Ve zbylém rozsahu jsou totožné. V první verzi je zřízen výbor i kontrolní komise, což bude případ spíše větších mysliveckých spolků. Středně velké spolky mohou využít druhou verzi, která počítá pouze s výborem a kontrolní komisi vůbec nezřizuje. Tato verze je méně náročná z hlediska počtu osob, které se povinně zapisují do spolkového rejstříku. Stejný závěr platí i pro třetí verzi, v níž členská schůze volí pouze předsedu, který se jako jediný zapíše do spolkového rejstříku. Předpokládám, že této možnosti využití zejména spolky o pouze několika členech.

Všechny verze vzorových stanov stejně jako další vzorově zpracované listiny byly zkontrolovány rejstříkovým soudem, který k nim neměl žádné námitky. Při uvádění konkrétních paragrafů v následujícím textu vycházím z první verze vzorových stanov. V případě zbylých dvou verzí je vždy zapotřebí nalézt ustanovení číselně odpovídající první verzi. Zejména v první části stanov se ale jednotlivá ustanovení budou číselně shodovat.

Název a sídlo

Existují v zásadě dva možné způsobit, jak uvést název do souladu s občanským zákoníkem. První možností je přejmenovat spolek existující pod názvem „Myslivecké sdružení Pardubice, o.s.“ na „Myslivecký spolek Pardubice“. Jsou-li členové zvyklí na pojem „sdružení“, lze ho také zachovat. V takovém případě spolek pojmenujte jako „Myslivecké sdružení Pardubice, z.s.“. Zkratka „z.s.“ označuje „zapsaný spolek“ na místo dosavadní zkratky „o.s“ značící „občanské sdružení“.

Změnu názvu provede spolek již tím, že schválí stanovy, v nichž je nový název uveden. Není zapotřebí, aby členská schůze k této věci přijala zvláštní usnesení. Pokud tak přesto učiní a usnesení v zápisu o zasedání členské schůze uvede, nic se nestane.

V případě sídla zákon umožňuje, aby stanovy určily pouze název obce (viz § 1 odst. 2) a nikoli celou adresu. Jde o řešení praktické, protože při případné změně sídla v rámci jedné obce nebude zapotřebí měnit také stanovy. Tím ale není dotčena povinnost oznámit novou adresu rejstříkovému soudu.

Účel a výdělečná činnost

Základním účelem každého mysliveckého spolku je společný výkon práva myslivosti, který vždy doporučuji ve stanovách uvést. Rejstříkový soud by se jistě spokojil i s tímto jednoduchým konstatováním. Nicméně nebrání se tomu, aby spolek účel své existence ve stanovách blíže rozvedl. Ochranu přírody či práci s dětmi a mládeží (§ 3 odst. 1) jsem do stanov doplnil z důvodu, že tyto činnosti mohou hrát roli při získání statusu veřejné prospěšnosti, stejně jako při žádostech o nejrůznější dotace.  

Na rozdíl od účelu zákon nevyžaduje, aby stanovy obsahovaly také určení výdělečné činnosti, kterou myslivecký spolek vykonává. Do stanov jsem přesto zařadil ty činnosti, které jsou mnoha spolkům vlastní. Při jejich vymezení je zapotřebí vycházet z definic obsažených v přílohách k živnostenskému zákonu. Prodej točeného piva při střeleckých závodech spadá pod „prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“, zatímco prodej zvěřiny pod „hostinskou činnost“.

Vzorové stanovy obsahují také vymezení základních povinností vyplývajících ze zákona, a sice že podnikání ani jiná výdělečná činnost nesmí být hlavní činností mysliveckého spolku a případný zisk lze použít pouze pro spolkovou činnost (§ 4). Je zakázáno jej rozdělovat mezi členy.

Vznik a zánik členství

Proces vzniku členství lze upravit v zásadě libovolně. Rozhodnutí o přijetí za člena může být svěřeno do působnosti členské schůze i výboru. To samé platí i pro vylučování člena. V praxi častější jsou zajisté případy, kdy o přijímání i vylučování členů rozhoduje členská schůze. V této souvislosti doporučuji ponechat znění § 8. Podle něj může členská schůze rozhodnout, že se zájemci o členství dočasně poskytne možnost podílet se na činnosti mysliveckého spolku, aniž by se zatím stal jeho členem. Spolek tím získá možnost nejprve poznat, zda je zájemce o členství pro spolek přínosný. Až poté se může rozhodnout, zda zájemce přijme za svého člena.

Se vznikem členství úzce souvisí placení členských příspěvků. Ty jsou zejména dvojího druhu - vstupní příspěvek, který zájemce o členství uhradí spolku jednorázově (např. aby dorovnal majetkové hodnoty, které do spolku po dobu jeho existence vnesli stávající členové), a roční členský příspěvek, který členové hradí pravidelně každý rok. Znění § 10 až 12 je nastaveno tak, že se ponechává čistě na rozhodnutí členské schůze, zda bude spolek vyžadovat splacení pouze ročního členského příspěvku, obou příspěvků nebo třeba žádného z nich. Lhůty uváděné v těchto ustanoveních je možno změnit, s celkovou koncepcí ale doporučuji nehýbat. Vzorový text totiž umožňuje všechny možné kombinace a vždy bude záležet pouze na členské schůzi, jakou zvolí. Členská schůze navíc může své rozhodnutí kdykoli změnit.

Ve stanovách je možno upravit také údaje, jejichž vyplnění na přihlášce vyžaduje § 7 odst. 2. V takovém případě doporučuji stejnou změnu provést i u údajů, které se o členovi mysliveckého spolku vedou v seznamu členů (§ 13 odst. 3).

Práva a povinnosti členů

Hlava IV. vzorových stanov obsahuje výčet práv a povinností členů mysliveckého spolku. Některé z nich vyplývají ze zákona, jiné z judikatury Nejvyššího soudu ČR, další z povahy mysliveckého spolku jako sdružení osob, které se chtějí společně účastnit výkonu práva myslivosti. Nebrání se tomu, aby výčet na obou stranách byl doplněn.

Pozornost zaslouží § 17, který umožňuje členské schůzi poskytnout úlevy z plnění povinností těm členům, kteří pro pokročilý věk, zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů nemohou své povinnosti v plném rozsahu plnit. Poskytnutí úlev by nemělo být výjimkou, nýbrž pravidlem.

Kromě stanov jsou pro myslivecké spolky velmi důležitým vnitřním předpisem také provozní řády. Právě ty obsahují podrobnější vymezení práv a povinností členů mysliveckého spolku. Žádné stanovy se proto bez alespoň základní úpravy provozního řádu neobejdou. Na druhou stranu je nutné vzít v potaz, že stanovy v hierarchii vnitřních spolkových předpisů zaujímají vyšší místo. Stanovami se spolek zakládá a na rozdíl od provozních řádů se stanovy ukládají do sbírky, listin, kde jsou každému volně k nahlédnutí. Proto § 18 odst. 2 stanoví, že k ustanovením provozního řádu, která jsou v rozporu se stanovami, se nepřihlíží.

Úpravu porušení členských povinností doporučuji nechat ve valné části nezměněnou. Zejména podmínky vyloučení člena vyplývají ze zákona a není možno je libovolně měnit.

Působnost členské schůze

Rovněž s působností členské schůze (§ 27) doporučuji v zásadě nehýbat. Není obvyklé, aby o změnách stanov či složení výboru rozhodoval jiný orgán než členská schůze. Změnit je možné finanční limit určený v § 27 odst. 2 písm. f). Podle něj v záležitostech, jejichž hodnota převyšuje 50 tis. Kč, rozhoduje členská schůze, do této částky potom výbor. Finanční limit je možné snížit i zvýšit, a to s přihlédnutím k potřebám mysliveckého spolku.

Důležité je i ustanovení § 27 odst. 4. To umožňuje členské schůzi rozhodnout kteroukoli otázku, která jinak podle stanov náleží do působnosti jiného orgánu (zejména výboru). Vychází se z přesvědčení, že konečné rozhodnutí musí vždy zůstat v rukou členské schůze jakožto vrcholného orgánu tvořeného všemi členy spolku.

Svolání a průběh zasedání členské schůze

Četnost svolávání i lhůtu, v níž je zapotřebí pozvánku doručit, je možné ve stanovách změnit (§ 28). Nedoporučuji ovšem krácení lhůty na méně než 7 dnů. Náležitosti pozvánky jsou stanovené zákonem a není možné je zúžit, rozšíření naopak možné je (§ 29 odst. 1).

Druhý odstavec § 29 obsahuje způsoby, jakými lze zasedání členské schůze svolat. Ve výčtu se uvádí ty způsoby, které jsou v praxi nejčastější. Konkrétní způsob svolání určí členská schůze, která také může na žádost člena rozhodnout, že pro něj bude platit jiný způsob svolání než pro ostatní členy. Ne každý má totiž např. emailovou adresu, na niž by mu bylo možno pozvánku doručit. V případě svolávání členských schůzí předem stanoveným harmonogramem na celý rok doporučuji v tomto harmonogramu zároveň i uvést pravidelný program, o němž se bude jednat. Pro záležitosti, jejichž rozhodování není možné předem odhadnout, lze použít např. formulaci „organizační záležitosti podle potřeby“.

Rozhodování členské schůze

Podle § 36 odst. 1 je členská schůze usnášeníschopná za účasti většiny členů spolku a usnesení přijímá většinu hlasů členů přítomných v době usnášení. V krajním případě tak může rozhodnutí platně přijmout i o něco málo více než je pouhá čtvrtina členů spolku. I proto pro některá důležitá rozhodnutí v § 36 odst. 3 stanovím jiný způsob rozhodování - nadpoloviční většinu popř. dvě třetiny počítané nikoli z přítomných, ale ze všech členů spolku. Toto ustanovení je možné zcela vypustit, potom se veškerá rozhodování budou řídi § 36 odst. 1. Stejně tak lze výčet jednotlivých rozhodnutí, k nimž se vyžaduje kvalifikovaná většina, měnit. To samé platí i pro úpravu veřejného a tajného hlasování v § 37.

Členská schůze nemusí rozhodovat pouze tak, že se členové na zasedání členské schůze osobně sejdou. V § 26 je upraveno korespondenční hlasování, jež umožňuje hlasovat i s použitím e-mailu či jiné komunikace na dálku. Praktické využití spočívá v situacích, kdy členská schůze potřebuje některou z otázek rozhodnout v krátké době. Vzhledem k tomu, že jde o ustanovení obecné, mohou korespondenčně hlasovat i výbor nebo kontrolní komise. Rozhodně ale nedoporučuji nadměrné využívání korespondenčního hlasování. Mělo by jít o odůvodněné výjimky. Pokud pak myslivecký spolek nechce této možnosti nikdy využít, stačí předmětné ustanovení ze stanov vypustit.

Výbor

Klíčovou otázkou každého mysliveckého spolku je určení, kdo za něj může právně jednat (zejména podepisovat smlouvy). V § 42 odst. 2 se stanoví, že za spolek mohou ve všech záležitostech jednat předseda nebo místopředseda výboru, a to každý samostatně. Toto nastavení je možné změnit. Nejvolnější varianta by spočívala v řešení, které umožní každému členu výboru jednat samostatně - „Každý člen výboru může spolek zastupovat ve všech záležitostech samostatně.“.

V praxi hojně užívané je rovněž tzv. pravidlo čtyř očí. To vyžaduje, aby vždy jednali společně nejméně dva členové výboru - „Spolek ve všech záležitostech zastupují vždy nejméně dva členové výboru společně.“ nebo „Členové výboru zastupují spolek ve všech záležitostech vždy tak, že jednají nejméně dva společně, přičemž jeden z nich je předsedou nebo místopředsedou výboru.“. Možných variant je celá řada.

Ze strany mysliveckých spolků je dále zapotřebí v § 44 odst. 1 upřesnit, kolik má výbor členů. Zákon neurčuje minimální ani maximální počet členů výboru, s počtem tedy lze hýbat. Doporučuji, aby počet členů výboru nebyl menší než 3. Pokud se spolky chtějí vyhnout tomu, aby při každé změně počtu členů výboru musely zároveň měnit stanovy, lze počet členů určit i rozpětím. Umožňuje se např. formulace „Výbor je kolektivním orgánem, který má mezi 3 a 7 členy. Přesný počet členů určí členská schůze.“. Musím v této souvislosti upozornit na skutečnost, že některé soudy měly k tomuto řešení své výhrady. Povětšinou už ale svá stanoviska přehodnotily a uvedenou formulaci připouští. Zákon totiž uvedení přesného počtu členů výboru nepřikazuje.

V § 44 odst. 2 a 3 jsou příkladmo vyjmenovány funkce, jaké mohou členové výboru zastávat - předseda, místopředseda, myslivecký hospodář, jednatel či pokladník (finanční hospodář). Tato označení je možno libovolně měnit, nevzbudí-li tím spolek klamnou povahu o dané funkci. Musím upozornit, že pokud členská schůze zvolí některého z členů spolku jako mysliveckého hospodáře, nenabývá tím tato osoba práva a povinnosti vyplývající ze zákona o myslivosti. Mysliveckým hospodářem podle zákona o myslivosti se osoba stane až rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.

Kontrolní komise

Kontrolní komise je dobrovolným orgánem, který spolek zřídit může a nemusí. Pokud ji ale zřídí, musí mít kontrolní komise minimálně tři členy a každý z nich se povinně zapíše do spolkového rejstříku. Zákon neumožňuje, aby si spolek vybral, které členy kontrolní komise do spolkového rejstříku zapíše a které nikoli. To samé platí i pro výbor.

Náplň činnosti kontrolní komise uvedená v § 53 a § 54 je standardní a odpovídá běžné praxi. Nebrání se tomu, aby spolek činnost kontrolní komise blíže specifikoval. Stejně tak je možné stanovit, aby předsedu kontrolní komise nevolila členská schůze, ale aby si jej ze svého středu vybrali samotní členové kontrolní komise. V takovém případě je nutné stanovy v tomto duchu upravit a k návrhu na zápis změny údajů zapsaných do spolkového rejstříku doložit také zápis o jednání, na němž kontrolní komise svého předsedu zvolila. To samé platí o výboru, pokud by o rozdělení funkcí měli rozhodnout sami jeho členové a nikoli členská schůze.

Účinnost stanov a soudní přezkum

Velkým omylem v praxi bývá, že stanovy nabývají účinnosti až jejich uložením do sbírky listin. Tak tomu v žádném případě není. Pokud samy stanovy neurčí něco jiného, budou platné a účinné okamžikem jejich schválení. V § 58 odst. 2 proto doporučuji uvést den, kdy bude stanovy schvalovat členská schůze.

Druhou mýlkou je názor, že stanovy podléhají schválení či registraci soudem. Soud stanovy neschvaluje, pouze je bere na vědomí a o uložení stanov do sbírky listin žádné usnesení nepřijímá (na rozdíl od usnesení o návrhu na zápis změny údajů zapsaných do spolkového rejstříku). To vede k tomu, že soud často uloží do sbírky listin i stanovy, které k souladu s novým občanským zákoníkem mají daleko. Některé z takových stanov bohužel byly rovněž zveřejněny a dokonce označeny jako „vzorové“.

Soud je oprávněn stanovy přezkoumávat až po uplynutí tříleté lhůty, kterou zákon spolkům pro úpravu jejich stanov poskytl, tedy od 1. ledna 2017. Po tomto datu má soud právo vyzvat spolek, jehož stanovy zákonu odporují, aby je upravil. Neučiní-li tak spolek v přiměřené lhůtě, bude možné jej zrušit a nařídit jeho likvidaci (§ 3041 odst. 2 obč. zák.). Z diskuzí s jednotlivými soudci a vyššími soudními úředníky vím, že soudy se budou věnovat převážně jiné agendě než je zkoumání spolkových stanov. Vyloučit ani podcenit zákonem předvídané následky ale nemůžeme.

Závěr

Variant vnitřního uspořádání mysliveckých spolků je nekonečné množství a žádnou z nich nelze označit za jedinou správnou. Ani já si nečiním patent na rozum. Za sebe mohu pouze konstatovat, že jsem usiloval o kvalitní a odborné zpracování na úkor rychlosti za každou cenu. Zda se mi to podařilo, nechť každý posoudí sám.

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kdo se účastnili odborných seminářů, které jsem pro mysliveckou veřejnost uspořádal. Na nich zazněly cenné podněty, jež bylo možné při zpracování vzorových stanov využít. Pevně proto věřím, že vzorové stanovy nejsou pro myslivecké spolky pouze nutným zlem, nýbrž že mají svoji oporu v běžné praxi a odpovídají potřebám mysliveckých spolků.

Pokud jde o spolky, které své zákonné povinnosti již splnily, a přesto by vzorové stanovy chtěly využít, cesta je velmi snadná. Postačí svolat členskou schůzi, schválit nové stanovy a spolu se zápisem z členské schůze je odeslat na příslušný krajský soud. Žádné další formuláře nejsou zapotřebí a podpisy nemusí být ani úředně ověřeny.

Nechť vzorové stanovy dobře slouží. Myslivosti zdar!

Mgr. Petr Tomášek

Tento příspěvek má populárně naučný charakter a je upravenou verzí článku, který vyšel v časopisu Myslivost (č. 10/2015).
Užití vzorových stanov se řídí Podmínkami pro užití vzorových stanov. Podrobnosti k povinnostem mysliveckých spolků naleznete v článku Povinnosti mysliveckých spolků.