Upravit stránku
23.12.2016Petr Tomášek

Konec roku 2015 byl u řady mysliveckých spolků ve znamení shonu, který dlouho nepamatují. Řada z nich totiž nechala splnění zákonných povinností na poslední chvíli, a tak telefony nejednoho právníka zaplavily dotazy, co vše je zapotřebí stihnout, aby novému občanskému zákoníku bylo učiněno za dost. Cílem této stati je krátké zamyšlení nad tím, zda šlo o potřebnou legislativní úpravu či naopak o zbytečnost, bez níž bychom se obešli.

Nejznámější, byť zdaleka ne nejvýznamnější povinností se stala povinnost spolků změnit svůj název. Jelikož právní řád před 1. lednem 2014 označoval spolky jako občanská sdružení, obsahovaly jejich názvy povětšinou slovo „sdružení“ či zkratku „o.s.“. Se změnou právní formy z občanského sdružení na spolek však zákonodárce přišel s novým požadavkem, a sice aby název spolku obsahoval slovo „spolek“ nebo zkratku „z.s.“. Spolkům přitom poskytl dvouletou lhůtu, aby změnu názvu provedly.
Při sebevětší snaze se nemohu ubránit dojmu, že šlo o povinnost, která neprospěla vůbec nikomu. Neexistuje žádný rozumný důvod, proč by i název spolku nemohl nadále obsahovat pouze slovo „sdružení“, neboť že spolek není ničím jiným než sdružením osob, vyplývá i ze samotného zákona. V § 214 občanského zákoníku se stanoví, že alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit samosprávný a dobrovolný svazek a spolčovat se v něm. Mezi slovy „spolek“, „sdružení“ či „svazek“ přitom žádný zásadní rozdíl nespatřuji.

Druhou (a nikoli poslední) zákonodárcovu minelu lze spatřovat ve stanovení jednotlivých lhůt. Zatímco pro změnu názvu poskytl občanský zákoník lhůtu dvouletou, na zápis skutečností do spolkového rejstříku a změnu stanov dostaly spolky roky tři. Jelikož však název spolku musí být podle zákona vždy obsažen ve stanovách spolku a povinně se zapisuje také do spolkového rejstříku, nelze změnu názvu provést bez toho, aniž by nebyly zároveň alespoň v této části změněny stanovy a tato změna nebyla promítnuta také ve spolkovém rejstříku. Fakticky tak byly spolky postaveny před volbu, zda splnit všechny své povinnosti najednou, a tím i v kratší lhůtě dvou let, anebo sice zvlášť, ale dvakrát absolvovat velmi podobný postup. Hledáte-li marně ve zvoleném řešení nějakou logiku, nezoufejte, žádná totiž není. Jde o další z mnoha důsledků nedomyšlené tvorby zákonů, tentokrát však s příliš tvrdými důsledky pro nás všechny.

Abych nebyl pouze negativní, zmíním i změnu, kterou považuji za velmi přínosnou. Jde o stanovení určitého okruhu skutečností, které je každý spolek povinen nechat o sobě zapsat do spolkového rejstříku. Jde například o název spolku, jeho účel, jména všech členů výboru či určení osob, které mohou za spolek právně jednat (např. podepisovat smlouvy). Vzhledem k tomu, že spolkový rejstřík je na internetu zdarma všem dostupný, může se každý podívat, jak se který spolek jmenuje, kdo jsou členové jeho výboru a kteří z nich mohou za spolek právně jednat. Samozřejmě za předpokladu, že daný spolek zákonem uložené povinnosti již splnil.
Taková transparentnost nám dlouhá léta chyběla. V rejstříku občanských sdružení, který mnoho let vedlo Ministerstvo vnitra, jsme mohli nalézt pouze základní údaje o občanském sdružení, jako jsou jeho název či sídlo. Kdo však byl oprávněn za občanské sdružení právně jednat, z rejstříku neplynulo. Jde přitom o otázku zcela zásadní - myslivecké spolky dnes a denně prodávají zvěřinu, nakupují krmivo pro zvěř nebo pořádají plesy či střelecké závody. Je tudíž nezbytné, aby si každý mohl během chvíle ověřit, zda skutečně jedná s tím, kdo je k tomu za myslivecký spolek oprávněn.

Mám-li závěrem svého příspěvku přijmout nějaké stanovisko, zejména s ohledem na vyšší transparentnost fungování mysliveckých spolků hodnotím legislativní změny spíše kladně. Byť pro nás všechny znamenaly nemalou zátěž, věřím, že do budoucna prokáží svůj přínos. Právu a myslivosti zdar!

Mgr. Petr Tomášek

Tento příspěvek má populárně naučný charakter a je upravenou verzí článku, který vyšel z kraje roku 2016 ve zpravodaji Okresního mysliveckého spolku Pardubice.